Hádej, hádej,
smíš sedmkrát,
hádej, hádej,
který den dnes může se psát,
jsme v době prázdnin jako blázni světu vzdálení,
snad volno končí, přišel náš den loučení.
Hádej, hádej,
zkus odhad mít,
hádej, hádej,
který pak den, tak může být.
když naše touha se časně rouhá a nechce ho znát,
jen hádej, hádej, snad je tu den se domů brát.
Tak mi pusu dej, tak mi pusu dej
a pak hádej dál, ó jé,
tenhle věk a já to vím, tenhle věk a já to vím,
časem je zlej, málo nám přál.
Hádej, hádej,
smíš sedmkrát,
hádej, hádej,
který den dnes může se psát,
jsme v době prázdnin jako blázni světu vzdálení,
snad volno končí, přišel náš den loučení.
Tak mi pusu dej, tak mi pusu dej
a pak hádej dál, ó jé.
tenhle věk a já to vím, tenhle věk a já to vím,
časem je zlej málo nám přál.
Hádej, hádej,
však prohádej,
hádej, hádej,
ale pár dnů mi přej,
jé, hádej, hádej,
rodí se nový den.
|
Pavel Novák:
Pavel Novák:
