Jarek Nohavica / Vladimir Vysockij
Pravda a lež
1. AmiŠla Pravda světem a na chudý duchem se Dmismála,
E7pro blahoslavený navlíkla honosný Amišat,
v A7zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu Dmistála,
E7ta Pravdu pozvala k sobě přenocoAmivat,
Ga Pravda znavená usnula, jen co si Csedla,
A7ze sna se tulila, naivka důvěřiDmivá,
jen oči zavřela, už se Lež z postele Amizvedla
a E7začla si pokradmu zkoušet ten její Amiháv.
2. S Pravdou mi můžete leda tak políbit záda,
ženská je ženská, tak jakýpak cavyky s ní,
kdopak tu rozpozná, která je Lež, která Pravda,
až budou obě dvě donaha vysvlečený,
na její blůzu si její brož fešácky připla,
pod paži stříkla si její dezodorem,
peníze, hodinky, doklady, všechno jí štípla,
odplivla, odporně zaklela, vypadla ven.
3. K ránu až zjistila Pravda, co všechno jí schází,
před zrcadlem se pak notně podivila:
někdo už odněkud donesl hrst černých sazí,
aby se ta čistá Pravda tak nelišila,
Pravda se smála, že na ni kameny házejí:
"Vždyť Lež je to všechno a Lež taky mý šaty má,"
blahoslavení s ní protokol sepsali rázem,
byla to rozmluva dost málo přívětivá.
4. Ona vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda,
ostatně cizí šmouhy přišili jí,
nějaká mrcha tu tvrdí, že je prej Pravda
a zatím se potlouká nahá a po škarpách spí,
Ubohá Pravda se brání a přiznat se nechce,
to máš, holka, marný, jak chceš se dušuj a křič,
Lež zatím, potvora, ukradla vzrostlýho hřebce
a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč.
5. Leckterý hlupák se dodneška za Pravdu hádá,
pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš,
jistě, že na světě nakonec zvítězí Pravda,
ale až dokáže to, co dokáže Lež,
často je k mání vodky jen půl litru na tři
a ani nevíš, s kým dneska přenocuješ,
někdo tě vysvlíkne, řeknou ti, že ti to patří,
a dřív, než se naděješ, nosí tvé kalhoty... Lež
|
Jaromír Nohavica:
Kryštof:
Kryštof:
Jaromír Nohavica:
Jaromír Nohavica:
