1. Já pCostavil tenkrát v údolí srub,
to aby, když mrazy přDmiijdou, nezáblo dCo dlaní,
a pGátek co pátek měl nG7a patře chuť
naivních písní a tCoulání.
Potkával kluky stejný jak já
a holky jak vy, slečno, krásný, s očima laní,
dneska tu zavoní jen mátový čaj
a chybí písnička k hraní.
®: Jen kFameny zvlhnou, když mGá přijít déšť,
to řG7ece se po písních stCýská,
smEmiutný jsou oči blCikavých hvězd,
smButný jak mFá duše zblGízka,
smButný jak mFá duše zblGízka.
Z okolních strání slyšet je blíž
pily, co smrt stromům nesou, už jsem si sbalil,
až zabuší pěstí, tak nebude, kdo
kávu by dřevařům nalil.
®:
*: Já pCostavil tenkrát v údolí srub,
to aby, když mrazy přDmiijdou, nezáblo dCo dlaní ...
|
