Dny jsou jak dým nočních náklaďáků,
křik prvních ptáků,
na pumpách stisky pistolí
Chlápci s očima tajnejch houmlesáků,
a z nízkejch mraků,
se voda snáší do polí, do polí….do polí
Sedni a jedem dál, kus cesty zbývá,
seš víc než jsem si přál, tak jedem dál,
srdce je divnej sval, něco nám skrývá,
co s tím jedem dál, co s tím jedem dál
Dny jsou jako dým nočních náklaďáků,
jak hlavy draků,
jak cukr když ho osolí
Reprák vyhrává další z dávnejch fláků,
svět nás má na háku,
jsme let slepých ptáků, to zabolí….zabolí
Sedni a jedem dál, kus cesty zbývá,
seš víc než jsem si přál, tak jedem dál,
srdce je divnej sval, něco nám skrývá,
co s tím jedem dál, co s tím jedem dál,
co s tím jedem dál, kam se dá
Stále ten stále stejnej případ,
stále stejnej cíl,
neuč mě chodit chci v tom lítat,
a zůstaň o pár roků dýl
Sedni a jedem dál, kus cesty zbývá,
seš víc než jsem si přál, tak jedem dál,
srdce je divnej sval, něco nám skrývá,
co s tím jedem dál, co s tím jedem dál,
co s tím jedem dál, kam se dá
seš víc než jsem si přál,
tak jedem tak jedem dál
|
Jiří Zonyga:
Jiří Korn:
Viktor Dyk:
