Vždyť všude na ulici, na náměstí, na nábřeží,
děvčat je hezkých víc než věží,
Ftak jako Dmifilm kolem Cběží,
stěží Fpočítat je Gskrátka nestaCčíš.
Každá má Dmi7švih a trochu G7pih,
Cať potkáš Dmi7kteroukoliv G7z nich,
vždy jí Fkouká z očí A7smích,
je jich Dmi7tolik, že se ti zdá,
že jsi G7do vosího hnízda pích.
G7No Cprvní, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá,
každá je hezká, E7snad sto A7ze sta,
Furčitě Dmijsou chloubou Cměsta,
klidně Dmi7na tohleto G7mohu vzíti Cjed,A7
já se Dmipřiznám, G7že se Cnesta,
A7že se Dmi7po Praze neG7stačím ohlíCžet.
Lá…
Tap-tap-tara…
Lá-la-la…
Každá má švih a trochu pih,
ať potkáš kteroukoliv z nich,
vždy jí kouká z očí smích,
je jich tolik, že se ti zdá,
že jsi do vosího hnízda pích.
No první, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá,
každá je hezká, snad sto ze sta,
určitě jsou chloubou města,
na tohleto mohu klidně vzíti je-e-ed,
já se přiznám, že se nesta,
že se po Praze nestačím ohlížet,
že se po Praze nestačím ohlížet,
že se nestačím ohlížet,
lá-la-la-la-lá.
|
Waldemar Matuška:
Bohuš Matuš:
Waldemar Matuška:
Waldemar Matuška:
