DVzduch voněl senem, Glétem a Dsexem,
před svatým JeAnem v Gkapličce Dsmek' jsem,
vzpomněl na Vénu z GProstřední DLhoty,
Cco kvůli Gsenu Aměl jen trampoDty,
Emikoníčkem F#miVenci Hmibývaly Gděvy,
Gmivdané, i s Dvěnci, EmiMarušky, AEvy,
Emidobýval F#mitěla Hmijim tajným Gklíčem,
Gmikaždá ho chDtěla, Emizmámená chAtíčem.
®: DJinak voGní F#miseno koHminím,
Gjinak zaDmilovaAným,
Dfouká z poGlí, F#miláska boHmilí,
Gnevěř snům DslibovaGným.A
Padala rosa, když Véna s Radkou
přes pole prosa kráčeli zkratkou,
znal Véna postup milostné lekce,
dívenky podstup překonal lehce,
jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly,
do sena v louce v objetí klesli,
už ruka vjíždí pod riflí slupku
a pohyb hýždí natřásá kupku.
®:
Frontální systém postoupil zníží,
po nebi čistém mračna se blíží,
Jeřábek děda viděl to oknem,
dostal strach, běda, že seno mu zmokne,
vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu,
viděl už špatně a měl vadu sluchu,
kabát do deště popad' ze židle,
a v kůlně eště trakač a vidle.
®:
Co se dál dělo, jaký byl vývoj:
na těle tělo v seně jak příboj,
a před tou kupkou bylo zřít dědu,
s vidlema v rukou z toho nedělal vědu,
i v dobrém bydle neztratil fortel,
mihly se vidle a stvrdily ortel,
pak řev Vény chlapce bolestí, zmatkem,
když vidle hladce mu projely zadkem.
®:
*: DZpíval jsem schválně Gna Vény Dpočest,
jak oriAginálně Gpřipravil Do čest,
Eminebývá F#mizvykem Hmio noci Gprvé,
by Gmichlap ztratil s Dkřikem Emipůl litru AkrDve.
|
