*: DU pGěti skDal ...
Kdo si rDád povídá s řekou, co má jGak dech náruč mDěkkou,
ať jde s námi ven, kde pH7íseň nad jezem znE7í,A7
nasednDem na bárku starou, rozjedGem se plnou pDarou,
kde nás dlaní svGou zář slDunce pA7ohladDí, tvář pGohladDí.
®: K horám vGýš pak se dívej, co vidDíš, o tom zpívej,
jak tam bílý oblak s vH7ětrem dovádE7í,A7
ryby tDam jak divý berou, možná, žGe chytíš něktDerou,
pak se můžeš jGako rDacek šťA7astně smDát, můžeš šťGastně smDát.
Tam, kde proud jak šnek se loudá, stojí naše stará bouda,
tam kde kvete rmen a pět skal k nebesům ční,
v dálce jede vlak a houká, v lukách včelí roj si brouká,
kde nás dlaní svou zář slunce pohladí, ráda pohladí.
®: K horám výš pak se dívej, co vidíš, o tom zpívej,
jak tam bílý oblak s větrem dovádí,
/: každý kout tam voní bezem a my tam svou píseň vezem,
/: kterou může zpívat jen, kdo svět má rád, :/ :/
kdo svět má rád
|
Marián Čekovský:
