Štíhlou dívku v dlouhé šále,
s jménem zvláštním, vůní dálek,
když jdu spát, když ráno snídám,
vlastně stále v duchu vídám.
Vzpomínám pak na ty chvíle,
kdy jsme blízko Nevy stáli,
padal déšť a nás však hřály
noci bílé, noci bílé.
Proč čas s láskou zápas svádí,
kam tak chvátá, kam tak pádí,
vím proč, dívko, tvář svou skrýváš,
na mé rámě hlavu dáváš.
Tak to bývá, tak to bývá,
v jednom týdnu příliš krátkém,
kolik slov říct ještě zbývá,
už mi máváš drobným šátkem,
Podzim dávno spálil trávu
a já stále nemám zprávu,
od své dívky v dlouhé šále,
kde se skrývá, kde se loudá.
Jako bloud před naši brankou,
čekám dál, kdy poštář přijde
a s ním lístek s cizí známkou,
jednou přijde, jednou přijde.
Jako bloud před naši brankou,
čekám dál, kdy poštář přijde
a s ním lístek s cizí známkou,
jednou přijde, jednou přijde.
Štíhlou dívku v dlouhé šále,
s jménem zvláštním, vůní dálek,
když jdu spát, když ráno snídám,
vlastně stále v duchu vídám.
Štíhlou dívku v dlouhé šále,
s jménem zvláštním, vůní dálek,
když jdu spát, když ráno snídám,
vlastně stále v duchu vídám.
|
