Ami Ten večer nepil, nejed' jsem,
jenom na ni hleděl jsem
a byl z ní Dmivedle, a byl z ní Amivedle,
/: však ten, kdo pDmiřede mnou s ní žil,
mi řekl, Amiabych odpálil, mi řekl, Eabych odpálil,
a že prý hAminedle. :/
Chlápek, co přede mnou s ní žil,
to pěkně zostra do mě šil
a bral to zhusta, a bral to zhusta,
/: ale když odejít jsem chtěl,
/: ona mi řekla: kam bys šel, :/
klidně tu zůstaň. :/
Však ten, kdo přede mnou s ní žil,
se zřejmě k smrti urazil
a jednou v září, a jednou v září
/: s kámošem jdu a najednou
/: osm jich stojí přede mnou :/
a zle se tváří. :/
Mám v kapse nůž, říkám si: kuš,
teďkon se, chlapče, teda tuž!
Tak pojďte, lumpi, vás teda baštím!
/: Nedám se mlátit jenom tak,
/: já nasadil jsem pravý hák :/
a první praštil. :/
Však ten, kdo přede mnou s ní žil,
mi hezkou kaši navařil,
takový hajzlík, takový hajzlík,
/: jeden z nich zezadu mě chňap',
/: Valjucha křikl: Bacha, chlap!, :/
a vtom mě majzli. :/
Snaž se jak snaž, prd z toho máš,
vězeňský špitál znám až-až,
rok jsem tam trčel, rok jsem tam trčel,
/: doktůrek šil mě ze všech sil,
/: říkal: jen mlč, když ses tak bil, :/
a tak jsem mlčel. :/
Rok přešel, než bys řekl švec,
nepočkala, no její věc,
člověk to chápe, člověk to chápe,
odpouštím jí, no tak těpic,
/: komu však neodpustím nic, :/
to je ten chlápek,
Odpouštím jí, no, o co jde,
/: komu však jednou spočtu vše, :/
to je ten chlápek!
|
Jaromír Nohavica:
Kryštof:
Kryštof:
Jaromír Nohavica:
Jaromír Nohavica:
