Vydáno 26.08.2023 | autor: Aleš Materna
Dvacet let od vydání legendárního alba Bestiálně šťastní Vypsaná fiXa rozhodla vydat tento materiál v reedici znovu, a tentokrát na vinylu. Při té příležitosti přichystala pro své pražské fanoušky speciální koncert, na kterém skladby z nahrávky znovu přehrála. Ledárny Bráník praskaly ve švech a skupina předvedla syrovou punk-rockovou show, při které se skákalo, tančilo, vřískalo a pot stříkal do všech stran. Zkrátka – extrémní šílenství!
LIVE: Vypsaná fiXa přichystala pro pražské dezoláty velkou porci bestiálního štěstí
Vypsaná fiXa si za desítky let na hudební scéně vybudovala silnou komunitu skalních fanoušků, z nichž někteří ji dokonce doprovázejí na téměř všechny jejich koncerty a show. Její publikum však nestárne společně s kapelou, ale naopak díky její hudbě mládne. Jinak si totiž nelze vysvětlit tak velký počet skutečně mladých lidí, kteří tančí, skáčou, zpívají a skotačí na jejich koncertech nejen v kotli pod pódiem – a kteří často v době vzniku kapely ještě vůbec nebyli na světě. Překvapující byl i velký počet malých dětí, kteří povětšinou na ramenech maminek či tatínků kvůli výhledu prozpěvovali refrény písniček, které, zdá se, mají nakažlivé kouzlo, které dokáže překlenout roky i celá desetiletí.
Vypsaná fiXa přivezla do Ledáren Braník pohodovou atmosféru
Ledárny Bráník byly nejen zcela vyprodány, ale doslova narvány k prasknutí a všichni v průběhu dvouhodinového koncertu zažívali pocity skutečného bestiálního štěstí - a já vám teď povím proč: nejen kvůli skvělým písničkám, které se občas dokonce prozpěvují i u táborových ohňů, a jejichž některé legendární slogany již zlidověly, ale hlavně kvůli – ano, kvůli samotné kapele! Kvůli jejímu charisma obyčejných týpků od vedle, a kvůli energii, která z nich tryská a během chvilky ovládne nejen celé pódium, ale doslova celý prostor areálu.
Nemohlo se začít jinak než štěstím, a to ne ledajakým, ale songem Štěstí Jimi Dixona, s nímž nastartovalo extrémní šílenství všech dezolátů na i pod pódiem, a pokračovalo se mnoha dalšími skladbami z dvacet let staré desky, včetně trochy historie tohoto kultu, když Márdi prozpěvoval a proklamoval „tahle kapela se seznámila na drogovém večírku, když jsme se čerstvě objali, jsme věděli za chvilku, že tohle naše spojení se okamžitě promění v osudové souznění a v nekonečné umění...aha“.
Nemohlo se pokračovat jinak než několika skladbami z posledního alba Kusy radosti, kde odnikud nikam vyskočilo Kouřící miminko, aby navštívilo Bagristu ze Suezu a společně si pak skočili na kafe a cigáro a probrali nejnovější drby, včetně toho, že Šína je singl a zdůvodněním že „nikoho nechce, přece láska je pan Kopfrkingl“.
Nemohlo se také zapomenout na mnoho dalších hitů z mnoha dalších alb, takže místo jednoho tropického zapadajícího se na pódiu vylouply hned Čtyři slunce, které přišel obdivovat i Ivan Trojan a Mažoretka a také holka, co Měla krátkou ofinu...ano přesně ta holka, co „hledala wifinu, nemohla ji najít, a pak vymazala z mobilu, dalšího krále debilů, kterýmu předtím napsala fuck“.
A nemohlo to skončit jinak než zastavením u milované Darling, aby si všichni mohli uvědomit, že „dno je dobrý na to aby sis ho prohlíd“... a pak hromadným prozpěvováním „ty jsi pěkný dezolát, řekla halí belí, a byla to pohoda, třeba se to povede, vytáhnem tvý múzy a hodíme je za tebe, kdo ty můzy zachytí, ten bude mít záruku opravdový kvality...“
Jedna velká dvouhodinová párty to byla...byla? Skutečně byla? Ale ne, nebyla, ten minulý čas je třeba anulovat - tahle párty totiž ještě nekončí, tahle párty pokračuje dál... Protože párty s Vypsanou fiXou jsou nekonečné a nikdy nekončící večírky, které překlenou věky jako haluze vzrostlých stromů, které se vzájemně propletou a spojí a vytvoří nekonečný les nekonečné zábavy a nekonečně dobré nálady.
Text: Aleš Materna, foto: Michal Benák
Témata: Vypsaná fiXa, Márdi, Kusy radosti, Bestiálně šťastní, Ledárny Braník
0,00
čtenáři
hlasuj
