PAIN OF SALVATION, PORT NOIR - Když Daniel zase jednou hobloval!

PAIN OF SALVATION, PORT NOIR - Když Daniel zase jednou hobloval!

PAIN OF SALVATION, PORT NOIR - Když Daniel zase jednou hobloval!

PAIN OF SALVATION, PORT NOIR - Když Daniel zase jednou hobloval!

Pokolikáté už? Zřejmě po čtvrté, když počítáme i akustické zastavení s křesly, pohovkou a Anneke Van Giersbergen na pražské Chmelnici před čtyřmi lety. Pokud jsme si však v minulosti stěžovali, že k nám PAIN OF SALVATION začali jezdit až ve chvíli, kdy přestali být umělecky zajímaví a začali se věnovat přímočařejší a posluchačsky vděčnější hudbě, od apríla letošního roku je všechno jinak. Ale pěkně popořadě…

PORT NOIR

Předskakující Švédi PORT NOIR jsou kapelou, jakých je všude plno. Pokud se na ně vypravíte nezasaženi studiovou prezentací, která je o dost zajímavější, dostane se vám sice slušně odehraného vystoupení rockového tria v nejzákladnější sestavě, nicméně splývajícího do jednoho celku nejpozději po druhé, třetí písni. Plačtivý projev zpěváka, dosti neměnné tempo a splývající melodie příliš neoživily ani pouštěné základy. Na druhou stranu nutno pochválit hezky sezpívané dvojhlasy a především práci bubeníka, který v podobných kapelách mívá spoustu prostoru vyplňovat všechny ty sáhodlouhé plochy roztahaných kytar. Zjednodušeně řečeno, nebylo to špatné, na předkapelu poměrně příjemné, ovšem s minulými předskokany BEARDFISH, nebo nedej bože VON HERTZEN BROTHERS nesrovnatelné. Pětačtyřicet minut stačilo přebohatě.

PAIN OF SALVATION

Krátká přestavba a znovuzrozeny Daniel je zpět. S dobrou zprávou, neboť ho zjevně zase začala bavit nakrmená metalová kytara a chrchlající, nedomrlé aparáty zůstaly ve zkušebně. Na aktuální sestavu, v níž rozhodně nelze přehlédnout především „zmalovanou kurvičku“ Ragnara Zolberga, který jakoby vypadl z jakékoliv glam rockové kapely minulého století, pak nutno pohlížet jako na schopné instrumentalisty, kteří však převážně pouze kryjí záda hlavní personě a nechávají ji vyniknout. Mr. Gildenlöw do Prahy dorazil v dobrém rozmaru, s přesvědčivou pěveckou fazónou, nenudil sáhodlouhými proslovy mezi písněmi, a i když se mu občas stalo, že na hmatníku sáhnul vedle a některá sóla zachraňoval univerzálními „chuchvalci“, usmíval se u toho a pro autentičnost koncertu to bylo rozhodně plus. Však jsme lidé, nejsme stroje.

PAIN OF SALVATION

Při pohledu na playlist je pak zcela zřejmé, že na své si konečně přišli všichni ti, co kapelu živě neviděli v době jejího největšího uměleckého rozkvětu, tedy kolem alb „The Perfect Element“ a „Remedy Lane“. Skladby z nich vytvořily kostru, na kterou skupina navěsila po zástupci z každé části „The Road Salt“ (v přitvrzeném zvukovém kabátku) a zcela pochopitelně odehrála i to nejpovedenější z aktuálního alba, na jehož podporu přicestovala.

PAIN OF SALVATION

Koncert měl skvělý spád. Hvězdami kolem očí ozdobený Zolberg tahal kuletržné výšky, kterými dopřával kapelníkovi hlasovému oddechu a kompenzoval tak oproti svému předchůdci Johanovi Hallgrenovi přece jen střídmější kytarovou hru. Klávesák Daniel Karlsson, baskytarista Gustaf Hielm i bubeník Léo Margarit si pak spolehlivě odehráli svoje. Nové skladby jsou samozřejmě aranžérsky méně košaté, čili na živo v tvrdých momentech působily sevřeněji, ale překvapivě fungovaly i dlouhé klidné pasáže, obsažené třeba „On A Thuesday“. Stupňované očekávání, to vše až po francouzskou „The Physics Of Gridlock“, po níž přišlo rozloučení a nezbytné vyvolávání zpět. Kdo by však čekal triumfální návrat celé kapely, která se vrhne na nějaký ten zcela zásadní kousek z minulosti, musel být překvapen. Nekonal se totiž žádný hitový sukces, nýbrž Daniel sám začal snad nejnudnější skladbu novinky, titulní „The Passing Light Of Day“. Trošku mu to samotnému chcípalo, ovšem ani přidání se zbytku kapely rozpačitý závěr neodvrátilo. Ta čtvrt hodina se určitě dala zaplnit podstatně hodnotněji, naštěstí to však byla jediná skvrna na jinak čistém koncertním štítu.

PAIN OF SALVATION

Mám rád koncerty s chybami. Méně už, ve své vlastní pohodlnosti, narvané sály a stříkající pot, ovšem ani to čas od času neuškodí. A tak navzdory vedru a bolavým zádům ve vyprodaném Rock Café říkám, že tohle byla nejzábavnější návštěva PAIN OF SALVATION v České republice. Sice se už jedná spíše o Danielův sólový projekt s doprovodnými muzikanty, z nichž nečiší taková výjimečnost, jako z klasické sestavy, snaží se to však nahradit nasazením. A v takhle pěkně zvoleném playlistu (přídavek nechme protentokrát stranou) to bezezbytku fungovalo. Spokojenost.

Playlist:
1) Full Throttle Tribe
2) Reasons
3) Meaningless
4) Linoleum
5) A Trace Of Blood
6) Rope Ends
7) Beyond The Pale
8) Ashes
9) Silent Gold
10) On A Thuesday
11) The Physics Of Gridlock
Přídavek:
12) The Passing Light Of Day

FOTO POUZE Z MOBILU

 20

Darkmoor

Verdikt

Rock Café, Praha, 1. dubna 2017

Další informace