Čím to, že jste se rozhodla vydat rovnou dvojalbum?
Téhle desce předcházelo album Kupředu plout, které jsem natáčela se SOČRrem. A po masivním zvuku symfonického orchestru jsem se chtěla vrátit k solitérnímu písničkaření a natočit desku živě. Bez hostů, jen já sama a písničky. Už jsem měla domluvené termíny, ale přišel do toho lockodwn a nebylo možné to zrealizovat.
Takže jsem si řekla, že to holt natočím ve studiu, poprosila jsem svého kytaristu Pepu Štěpánka, aby mi vymyslel nějaké doprovody. A jak jsme spolu zkoušeli, přišlo mi, že to takhle v duu funguje a nahráli jsme to spolu. Říkala jsem si: super, hotovo, teď budu mít nějakou dobu klid. Jenže za dva dny jsem měla hotové další dvě písničky a za týden jsem Pepovi volala, že mám nových skladeb strašně moc a jestli bychom neudělali dvojalbum.
Liší se od sebe jednotlivá alba?
První je natočené opravdu živě, byť tedy ve studiu. Sedli jsme si jeden a půl metru proti sobě, nahráli a hotovo. Druhá deska je s kapelou, ale taky jsme hráli naživo, nic se nestříhalo, ale už tam jsou hosté a já jsem byla oddělená od kapely, aby se to dalo pořádně smíchat. Takže minimálně zvukově rozdíl tam je. Pro mě je tam jeden výrazný předěl, kdy jsem se stěhovala z Kladna do Berouna. Čili je to deska „před“ a „po“.
Přistupovala jste i k psaní textů tak, že tvoříte dvě od sebe odlišná alba?
To ne, texty ze mě létaly spontánně a nepřemýšlela jsem, že bych je od sebe měla nějak odlišovat. Že tenhle půjde na první desku, tamten na druhou…
Kromě češtiny zpíváte i v několika dalších jazycích, jde vám tohle přepínání snadno?
Úplně samo. Není to tak, že bych cíleně uvažovala, že tady potřebuju sloku ve francouzštině, prostě najednou začnu zpívat francouzsky. Pro mě je to úplně přirozené, už před lety, když jsem se v zahraniční setkávala s cizinci – kdo na mě promluvil polsky, tomu jsem polsky odpověděla. S Italy jsem mluvila italsky a vůbec jsem neřešila, jakou řečí vlastně právě mluvím. U písniček je to stejné, prostě najednou zpívám francouzsky. Mám kamarádku, která mi to kontroluje, aby tam nebyly nějaké chyby, teď jsem třeba v jednom textu měla špatně předložku. Jinak to bylo celé správně. Nevím, sama tomu nerozumím, francouzsky jsem nemluvila dobře patnáct let.
Kolik řečí ovládáte?
Neřekla bych přímo, že ovládám, ale domluvím se česky samozřejmě, polsky, rusky, francouzsky, italsky, pár slov umím turecky. Pak jsem schopná rozumět ukrajinštině, nemám problém rozumět textům španělských písniček.
Pomáhá vám v osvojování si cizích řečí hudební sluch?
Určitě ano, já se totiž jazyky neučím jako vědec, ale jako dítě. To znamená, že neovládám brilantně gramatiku, ale učím se poslechem. Anglicky jsem se naučila od kamarádů na ulici, kdy jsem seděla v partě Američanů a snažila se odposlouchat a okoukat, o čem se baví. Vyprávěli mi jednou rodiče, že když se vzali, to už jsem byla na světě, jeli na svatební cestu do Polska. Vzali mě sebou do kempu, já měla jít po prázdninách poprvé do školy. Byli jsme tam čtrnáct dní a po návratu jsem přestala mluvit česky. Rodiče na mě mluvili a já jim odpovídala polsky. Oni oči navrch hlavy, že mám jít do první třídy a nemluvím česky.
Chystáte se předvést nový materiál na koncertech?
Chystáme, snad už to půjde, jak má. Budeme hrát taky úplně nové věci, které mám připravené na další desky – už mám z půlky rozdělané dvě. Jak už jsem říkala, chci se vrátit k sólovému hraní, začala jsem se učit na elektrickou kytaru.
Můžete naznačit, jak budou chystané další desky vypadat?
Mám rozpracovaná dvě témata. Jednak chci zase udělat vánoční album, jednak bych chtěla zpracovat druhou půlku života Ježíše Krista. To bych chtěla natočit jako živák a sama.
