shop.musicserver.cz

I takhle může vypadat dívčí skupina

Vydáno: 21.07.2006 05:00 v sekci Recenze - Pavel Novák | foto: facebook interpreta

Estonské Vanilla Ninja vymrštila na vrchol popularity především jejich druhá deska "Traces Of Sadness", obsahující hity jako "Tough Enough" nebo "Don't Go Too Fast". S časem se nepatrně změnilo obsazení ve skupině, a tak nyní už jako trio představují své čtvrté album, které se jmenuje "Love Is War".

6/10

Vanilla Ninja - Love Is War

Celkový čas: 43:27

Skladby: Kingdom Burning Down, Dangerzone, The Band That Never Existed, Rockstarz, Shadows On The Moon, Black Symphony, Pray, Battlefield, Spirit Of The Dawn, Insane In Vain, Bad Girls, Silence

Vydavatel: EMI

Vy neznáte Vanilla Ninja? Čtyři, teda vlastně tři kočky z Estonska. Je jim něco přes dvacet. Dračice Lenna Kuurmaa, dřív bruneta, teď blondýna, hraje na kytaru a zpívá. Piret Järvis, taky by stála za hřích, taky kytaristka. No a třetí Katrin Siska, hraje na klávesy. Dřív s nima ještě hrávala basistka Maarja Kivi, ale ta se od nich trhla, protože byla těhotná, a teď to zkouší sólo. Holky ji zkusily nahradit o něco mladší Triinu Kivilaan, ale asi to moc nefungovalo, a nakonec skončily jako trio. Po deskách "Vanilla Ninja", "Traces Of Sadness" a "Blue Tattoo" teď přicházejí se svým čtvrtým dílkem nazvaným "Love Is War". Ještě předtím ale jejich minulé vydavatelství bez jejich vědomí vydalo výběr největších hitů. Holky se proti tomu ohradily a vyzvaly svoje fanoušky, aby si desku nekupovali. A jak je vidět, mají asi opravdu oddané fanoušky, protože zatímco jejich řadové desky v domovském Estonsku dosáhly vrcholu prodeje, výběr "Best Of" se v hitparádách vůbec neumístil.

Pokud jste slyšeli něco z předchozí tvorby Vanillek, nebude pro vás "Love Is War" určitě žádným velkým překvapením. Jejich styl je stále postaven na velmi silných a chytlavých melodiích v kombinaci s ostrým zvukem elektrických kytar a léta překonanou elektronikou. Dokonce bych řekl, že jim to jako triu daleko líp šlape. Maarja mi nikdy moc neseděla a náhražka Trinu mě rozhodně nepřesvědčila, že by mohla do skupiny patřit. Rozdílem oproti předchozím deskám je i podíl na psaní skladeb, který sice není nijak závratný, ale rozhodně je větší, než býval. Lenna se přičinila celkem u šesti skladeb, Piret u čtyřech. Zbytek obstarává jejich tým, který se podílí zároveň na produkci a v podstatě by se dalo říct, že velká část alba je právě jeho dílem. Ačkoliv holky hrají na nástroje, pravdou je, že na desce ne všechny party náhravaly právě ony. Zpěv opět z valné většiny obstarává Lenna, hlasově velmi kvalitně vybavená pro rockovou hudbu, občas ale zaslechneme v hlavním vokálu i křehkou Piret.

Zvuk Vanilla Ninja roku 2006 je, pokud se to tak dá nazvat, vyspělejší. Skladby jsou lepší. Děvčata už si jen nehrají na drsné rockerky. Teď sice uvidíte tři blondýnky, ale rozjet to opravdu umějí. Přesto je na tomhle albu něco, co mi postupem času začalo vadit: holky sice mají svůj vlastní styl, ale drží se ho až moc, a tak je docela pravděpodobné, že než dojdete k předposlední "Bad Girls" začnete se nudit, protože už jste předtím slyšeli podobné skladby. Dvě písničky, se kterými se mi těžko smiřuje, jsou "Rockstarz" (nechápu, jak mohla být vybrána jako druhý singl) a "Pray", která má příliš utahanou sloku. Naproti tomu "Spirit Of The Dawn" už je jiná káva. Je to taková "When The Indians Cry" letošního roku, ale tentokrát bez kýčovitosti, kterou předešlá skladba oplývala až příliš. Velmi povedená je i závěrečná monumentální "Silence". Taky by se v ní daly vypozorovat vlivy "Blue Tattoo", tentokrát s orchestrem, méně mainstreamové a jedním slovem strhující. Holky opět potvrzují, jaká pozice jim sedí. Jejich výhodou je, že valná většina skladeb má opravdu velký singlový potenciál. Osobně bych si v rádiích dovedl představit "The Band That Never Existed" nebo "Battlefield", ale nakonec to může být úplně jinak.

"Love Is War" přináší celkem dvanáct skladeb, z nichž minimálně polovina za slyšení stojí. Jsou tady i takové kousky, které by se na desce objevit nemusely, ale jinak je to poměrně povedené album. Všechno (kromě Lenny odbarvené na blond) mi teď přijde daleko přirozenější. Na to, aby holky působily věrohodněji, by se měly více zapojit do psaní skladeb a být opravdovou kapelou - přece jen by si ty nástroje, na které hrají, mohly nahrávat samy. Stejně tak mi vadí, že když se dívám na jejich koncert, vidím další kytaristy a klávesáky. I když všichni víme, že na nástroje hrají, vypadá to, jako by je měly jen pro efekt. Teď jim je něco v rozmezí jednadvaceti a třiadvaceti let, tak uvidíme, co přinese čas. Třeba se trochu pochlapí.

NÁZORY
  • Album (Lorennzo, 02.08.2006 12:02) Reagovat

    tak tohle je pěkně napsaná recenze... klobou dolů. Mě se album líbí velice a doporučuju... osobně bych dal o bodík více ale to je fuk...

  • Album "Love Is War" (Luboš, 19.06.2013 17:27) Reagovat

    Mám celou diskografii Vanilla Ninja, kompletně celou. Od prvního alba "Vanilla Ninja" (vydání rok 2003), přes druhé a třetí album "Traces Of Sadness" a "Blue Tattoo" a jejich alba ve speciální edici (Limited Edition) obsahující každé o 1 CD navíc s bonusovými skladbami-verze původních skladeb, dále alba "Live in Estonia" z roku 2004, "Best Of" až po poslední, výše zmíněné album "Love Is War". A musím sám ze svého hlediska vzhledem ke cti a lásce k hudbě Vanilla Ninja, říct: CO KAŽDÉ JEJICH ALBUM, TO KRÁSNÁ, PŘÍVĚTIVÁ A DOST DOBŘE NAŠLÁPNUTÁ HUDBA, STYL A VŠECHNO KOLEM TOHO!!! Akorát mi prosím, vysvětlete někdo následující: Proč právě album "Best Of" se vůbec v hitparádách neumístilo, stalo se tedy tím pádem propadákem, když obsahuje v podstatě skladby z dvou předchozích alb a ty úspěchu v hitparádách dosáhly? A proč si myslíte, že členky Vanilla Ninja (ať už normálně ve studiu při nahrávání nebo živě na koncertech) používají své nástroje jen tak na efekt? Zní to jako kdyby na ně neuměly hrát a jejich živá vystoupení jsou v podstatě playbackem? Co si o tom všem myslíte vy?

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Tate McRae, charlieonafriday, Forum Karlín, Praha, 8.5.2024
Naživo: Tate McRae dovezla do Prahy bohužel jen pozlátko Dvacetiletá kanadská hvězda se v jedné ze svých písní ptá, co má druhá strana za problém. A podobně by se teď mohli ptát její příznivci, jaký že nadpis si to právě s povytaženým obočím přečetli. Nuže, milí fanoušci... čtěte zde
Vydáno: 09.05.2024 13:30 v sekci Naživo
Pohled do českých hitparád - 18. týden 2023
Spletli si naši dramaturgové rok? Rádiím vládne Michael Schulte s hitem loňského léta Dvanáctkrát vítězná Dua Lipa s "Houdini" zase jednou v českém éteru našla přemožitele. Nepřeskočila ji však žádná aktuálnější novinka, ale přes rok starý singl "Waterfall", s nímž Michael Schulte a R3hab kralovali... čtěte zde
Vydáno: 09.05.2024 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
Nové desky 18/2024 - od Sii přes Duu Lipu po Willow
Nové desky 18/2024 - od Sii přes Duu Lipu po Willow Hudebním novinkám tohoto týdne kralují ženy v čele se Siou, Duou Lipou a Willow Smith. Tuto trojici navíc doplňují ještě Kacy Hill či Tenille Arts. Dámskou úderku vyvažují jazzman Kamasi Washington, indierockoví Better Than Ezra,... čtěte zde
Vydáno: 08.05.2024 13:00 v sekci Novinky | Nové desky
Iron & Wine - Light Verse 9/10
Recenze: Iron & Wine na "Light Verse" odlehčuje působivé příběhy humorem Dosud poslední řadové album "Beast Epic" vydal Iron & Wine před sedmi lety, dokonce ho později živě představil českému publiku. Poté následovaly společná deska "Years to Burn" s indie partičkou Calexico a EP "Weed Garden". Nyní... čtěte zde
Vydáno: 08.05.2024 08:00 v sekci Recenze
Malina Brothers - Když někdo vidí banjo, je to automaticky bluegrass
Rozhovory: Malina Brothers - Když někdo vidí banjo, je to automaticky bluegrass Sourozenci Luboš, Pavel a Josef Malinovi a k nim Pavel Peroutka. Tato sestava tvoří bluegrassovou formaci Malina Brothers, která nedávno vydala album "V peřejích". V její diskografii jde o první nahrávku, která stojí na autorském... čtěte zde
Vydáno: 07.05.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Vanilla Ninja a bebíčko, které nebolí (08.03.2005 05:00)

ALBUM TÝDNE 19/2024

The Black Keys
Ohio Players

Celý život v garáži neprožijete. The Black Keys k úspěchu vynesla garážová vlna na přelomu milénia, postupně se ale od svého zašpiněného a divokého blues začali odchylovat. Tento žánrový fundament a lásku k minulosti můžeme cítit i z aktuálního alba "Ohio Players", zásadní inspirace ale tečou z jiných zdrojů.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)
Ne 12.05.
Ari Abdul (US) (Rock Café, Praha)
St 15.05.
30 Seconds To Mars (UK) (Sportovní hala FORTUNA, Praha)
St 15.05.
Willie & The Bandits (UK) (Zasekávák, Praha)
Čt 16.05.
The Matt Schofield Trio (UK) (Palác Akropolis, Praha)
Čt 16.05.
Danny Brown (US) (Roxy, Praha)
Čt 16.05.
Akon (US) (Forum Karlín, Praha)
So 18.05.
King Gizzard & The Lizard Wizard (AU) (Forum Karlín, Praha)
Út 21.05.
Reverend Peyton’s Big Damn Band (US) (Lucerna Music Bar, Praha)
Ne 26.05.
Myles Smith (UK) (Rock Café, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Justin Bieber The Prodigy Prince Kabát Queen Adele Taylor Swift Sia Rush Bono Beyoncé Dua Lipa Mirai Liam Gallagher Lady Gaga AC/DC Linkin Park 2H+ Imagine Dragons
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu