Na otázky odpovídali frontman Václav Bláha, houslista Adam Karlík a kytarista Roman Procházka.
Proč jste se rozhodli pojmenovat album Bazilišek?
Bláha: Deska nějak název potřebuje a ideální je, když je nějak spjatý s jejím obsahem. Inspirovala nás stejnojmenná písnička, došlo nám, že naše kapela je vlastně taky takový bazilišek. Osmičlenný, potrhlý a bláznivý mišmaš charakterů, názorů a nálad. Měli jsme pět adeptů na název, ale nakonec nám Bazilišek vyšel jako nejlepší a nejvýstižnější.
Kapela o osmi členech není úplný standard. Je těžší se v tomto počtu dohodnout nejen na názvu desky, ale i na dalších důležitých věcech?
Bláha: Jsou dvě varianty. Buď máme dost času, čili se rozhodování vleče a pak se to nakonec nějak vykrystalizuje, nebo to spěchá a v takovém případě to musíme rozlousknout hned. Nemyslím, že se v tomhle případě chováme nějak výrazně jinak než kapely s „tradičním“ počtem členů.
Byl záměr, aby Bazilišek svou živelností a bezprostředností připomněl energii vašich raných desek?
Bláha: Snažili jsme se natočit opravdu spontánní desku. Na albech z posledních let jsme se možná trochu dostali do míst, kde nám to příliš neslušelo. Souviselo to i s tím, že když jsme točili první alba, vybírali jsme z hromady hotových písniček, kdežto materiál na pozdější desky jsme tvořili až ve studiu, což nám úplně neprospívalo. Takže na Baziliškovi jsou věci, které máme zažité ze zkoušek, z koncertů, takže z desky znějí tak energicky, jako bychom je nahrávali živě.
Procházka: Třeba písničku Maraton jsme hráli už v roce 2019 v O2 areně. Z koncertů lidi můžou znát i Magistrálu, Běžící pás, Sněžnou nebo Svět.
Připravujete se na turné k pětadvaceti letům trvání kapely. Kolik písniček z nové desky na koncertech zazní?
Bláha: Zrovna jsme se fázi intenzivního zkoušení a vypadá to, že do setlistu zařadíme šest novinek. To dřív nebývalo, většinou jsme hráli tak tři, čtyři novinky. Je to vždycky dilema, rádi bychom hráli nové pecky, ale lidi pochopitelně čekají na známé hitovky. Jak nám ale před časem říkali kluci z Tří sester: samozřejmě, že lidi chtějí, abyste hráli starší věci, ale musíte zahrát i nové, protože z nich se za čas stanou ty staré.
Jak budou koncerty v rámci „narozeninového“ turné vypadat?
Karlík: Odehrajeme dvacet pět koncertů v amfiteátrech, zahradách a dalších hezkých místech. Začínáme 2. června v Plzni a končíme 2. září v Dolních Kounicích u Brna. A v lednu 2024 zahrajeme v O2 areně, což bude vyvrcholení oslav.
Procházka: Ještě bych doplnil, že v létě nebudeme koncertovat na žádných festivalech ani na městských slavnostech, pojedeme jen tohle turné.
Dá se podle vás na Baziliškovi vystopovat nějaká tématická linka?
Bláha: Hodně v písničkách řeším svůj věk. Jsem na světě už nějakou dobu, mám ho zmapovaný a rád bych směřoval někam ke klidu. Což se samozřejmě moc neslučuje s fofrem, který teď máme s přípravou turné. Pak se v textech nějakým způsobem vyrovnávám s covidem. Původně jsem chtěl, aby to bylo hodně veselé album, což se tak úplně nepodařilo. Pár věcí tam je odlehčených, ale určitý temný opar na ní vnímám. Ale ten byl i na našich starších věcech. Když jsme Baziliška točili, říkal mi producent Adam Karlík: Ty máš při zpěvu pořád smutný koncovky, zkus tam hodit i nějakou veselejší... Doufám, že další deska bude o stupínek optimističtější.
Na albu je i song Temný král z pohádky Princezna zakletá v čase 2. Jak jste se ke skládání skladby pro film dostali?
Procházka: Byla to shoda náhod. Oslovil jsem režiséra Petra Kubíka, jestli by nám nenatočil klip. Přijel jsem na ním zrovna během prací na Princezny zakleté v čase 2 a vypadlo z něj, že zrovna připravuje scénu v hospodě a jestli bych mu do ní nesložil písničku. Řekl jsem, že to zkusím, poslali mi scénář a když jsem mu volal, že to beru, oznámil mi, že ji potřebuje do následujícího týdne. Bylo to narychlo, ale zvládli jsme to.
