„Ano i to se stává. Mám mladou kapelu, jsou to kluci mezi 25 až 30 lety a těm se tom libí a jsou rádi,“ prohlásil zpěvák, na kterého chodí několik generací. „Chodí dámy, které mě poznaly před lety a s nimi taky jejich dcery a neteře. Takže přijde i nová generace,“ popisuje.
Zatímco v minulosti stačil fanouškům podpis do památníčku, nyní preferují selfie. „Hodně se fotí, i když to trochu zdržuje. Je pravda, že podpis do památníku je rychlejší. Děláme to tak, že nejdřív podepíšeme fotky, CD a až potom se udělá řada na focení,“ prohlásil.
Na Impuslu zavzpomínal i na období, kdy se dali dohromady se Stanislavem Hložkem. Jejich hit Holky z naší školky se stal nejprodávanější československou nahrávkou všech dob na gramofonových deskách. „My jsme byli dáni dohromady. Byli jsme najati jako sboristé. Potom odešel od Hanky Zagorové Petr Rezek a my jsme za něj museli udělat repertoár, protože Hanka nechtěla dělat sama celých devadesát minut. Vzali dva kluky a tím to vzniklo,“ uvedl.
Kotvald přiznal, že během návštěvy Kanady v roce 1985 uvažoval o emigraci. I kvůli lidem, kterým by to způsobilo problémy, si to však na letišti rozmyslel.
Zpěvák také prozradil, jak si pomáhá během vystoupení. „Já na to mám takovou technickou pomůcku. Vyžádám si bodový reflektor, ten mě oslepí a vidím jenom obrysy lidí. Když přijde rodina, tak sedí od páté řady dál, nikdy nejsou v první řadě. Já mám v písničkách niterní sdělení. Některé písničky jsou i moje výpovědi, a když bych viděl někoho blízkého, tak by mi to dělalo problém. Na jevišti jsem za zpěváka, zpívám na reflektor. Omlouvám se za to, ale je to tak,“ dodal.
