RECENZE: Monkey Business a Peneři, to bude událost sezony

Často se stane, že když se spojí dvě hudební legendy, něco je najednou špatně. Přestože superkapely obecně trpí na špatnou chemii, sobotní start společného turné Monkey Business a Penerů strýčka Homeboye ukázal, že to tak naštěstí nemusí být vždycky. A že svět živelného funku a syntetického hip hopu se dá naopak propojit velmi dobře.

Termíny Monkey Business & PSH Tour 16. 3. Praha – MeetFactory 17. 3. Hradec Králové – KD Střelnice 22. 3. Příbram – Kulturní Dům 3. 4. Ostrava – CoolTour 4. 4. Olomouc – U-klub 5. 4. Brno – Fléda 26. 4. České Budějovice – Gerbera 5. 5. Plzeň – Buena Vista

Více než dvě a půl hodiny trvající show, kterou obě kapely předvedly v jabloneckém Eurocentru, dokonce předznamenala, že jejich turné bude aspirovat na tuzemskou koncertní událost sezony.

Jako jedna žena

Kouzlo je především v tom, že nejde o dva koncerty skupin, které si rozumějí nebo je pro ně z nějakého důvodu výhodné jezdit spolu, ale skutečně o živelné a fungující propojení. Monkey Business tu září jako předkapela, doprovodní hudebníci i hlavní hvězdy zároveň. Celá show začíná i končí jejich písničkami, které se svérázným Matějem Ruppertem a Tonyou Graves za mikrofony nemusí spoléhat jen na strojově přesné muzikantské dovednosti kapely.

Hlavní pozornost se však samozřejmě upíná k tomu, jak si poradili s velmi "počítačovou" hudbou rapových PSH. Dá se to vlastně popsat jednoduchou větou: většinou jejich písničkám vdechli nový (i když ne nutně lepší) život. Přestože kapela hrála v ženských šatech a Ruppert si oblékl i praštěný žlutý basketbalistický úbor a na ramena přidal tetování fixou, k recesi mělo dění na pódiu daleko.

Síla živé kapely se po chvíli oťukávání poprvé naplno projevila během písničky Co bude, až nebude rap, které Monkey Business nadirigovali nečekaně pomalé tempo soulové balady. Hra s dynamikou a výrazem se brzy ukázala být jedním z nejzajímavějších aspektů večera, během kterého z mnoha písniček zbyly jen kostry.

Je paradoxní, že hudebnicky nejzajímavější momenty patřily písním z nejvíce "syntetického", druhého alba Penerů. Ve skladbě 1985 pojednávající o normalizaci se třeba Monkey Business proměnili v těžce uchopitelnou, ale pořádně důraznou funky odnož Plastic People of the Universe. Po téhle písničce, která na moment rozrušila večírkovou atmosféru, publikum jen zíralo.

Naopak energie Roku PSH byla ještě démoničtější než v originále. Radostně objevený prostor jindy předtáčkovou šablonou předurčené písničky naživo vygradovat, to si na pódiu užívali členové obou kapel skutečně jako jeden organismus. Při posledním společném přídavku Afterparty se dokonce Ruppert vrhnul po hlavě do lidí a nechal se na ramenou přenést až na druhou stranu sálu.

Propojení obou světů

Na turné, v rámci kterého mají kapely naplánovaných ještě sedm zastávek, včetně největší tento pátek v pražské Meet Factory, se jim podařilo dokonale promíchat dva světy. Patrné to bylo i na publiku, které zhusta tvořili i odrostlejší diváci, než na jaké lze narazit na hiphopových koncertech. I u něj se nedůvěra změnila v nadšení, které Monkey Business podloudně stupňovali třeba nenápadným vkládáním harmonií svých písniček pod hiphopové sloky svých kolegů.

A i ti, kteří v rámci progrese naopak opovrhují živým hraním, museli uznat, že takhle dobře a do detailů promyšlený koncert tažený dopředu hned čtyřmi frontmany u nás asi ještě nikdo předtím nepřichystal.

Hodnocení MF DNES: 90 %