Když (Mladí) bozi zestárnou
The Young Gods přichází s novou deskou. Po velmi úspěšném akustickém úkroku stranou v podobě placky Knock On Wood je tu další album, které vrací do hry švýcarských industriálních veteránů elektroniku a samplery. Nazvali jej Everybody Knows. Ještě předtím než ho přivezou naživo předvést na pět koncertů do naší domoviny, recenzi pro vás připravil Pavel Zelinka.
První singl No No Land's Man ale velkou zábavu nesliboval. Byl totiž aranžérsky absolutně předvídatelný a v porovnání s takovými peckami jako I'm The Drug nebo Lucidogen zcela nevýrazný. Po vydání celé desky Everybody Knows si můžeme oddechnout, žádný průšvih se i přes příšerný singl naštěstí nekoná. I když...
Dlouho jsem dumal, proč kapela nebo jejich vydavatel propagovali desku nejhorší položkou desetidílné skládanky. Volba na No No Land's Man padla asi proto, že měla jako jediná tradiční sound, jaký si s The Young Gods spojují i starší posluchači. Zbytek alba totiž tradiční čtyřčlenku v podobě samplů elektrické kytary, elektroniky, bicích a zpěvu opouští a zřejmě pod vlivem akustického úkroku spojeného s definitivním rozšířením sestavy o živého kytaristu se vrhá do nových dobrodružství.
Už úvodní Blooming dává před sekaným kytarovým menu přednost atmosférické elektronice, jemným, takřka metličkovým bicím a akustické kytaře. Podobně působí i členitá Miles Away, která drží zásadu kapely, že na albu musí být alespoň jedna položka s desetiminutovou stopáží. Na Everybody Knows najdeme řadu velmi tichých pasáží – Aux Anges, Introducing nebo Two To Tango se švýcarskou specialitou – mísami hang. Vůbec vyklidnění, i přes angažování producenta Roliho Mosimanna, který stojí za nekompromisními alby Swans nebo Foetuse, je z desky evidentní.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Franz Treichler z The Young Gods: "... vždycky jsme se tu cítili vítaní."
Znamená to, že nová deska The Young Gods je odvar předchozích nabroušených opusů? Novinka je určitě jiná, dospělejší, ovšem tento výraz spíše než vyměklý překládejte jako rafinovaněji elegantnější. Je pomalejší, šetří siláckými gesty, přesto, jak Francouzi s oblibou glosují, „energii drží více pod stolem“. Co naplat, Franz Treichler a spol. v loňském roce oslavili 25 let fungování a hru na pubertální mladíky by jim stejně nikdo nevěřil.
Everybody Knows je dobrá deska – nekopíruje předchozí tvorbu, přesto je rukopis čtveřice i přes nové veletoče stále poměrně zřetelný. Jen škoda, že skok z třeštění předchozích „rockových“ desek směrem k uhlazenějšímu soundu je tak radikální. Zbytečně, dle mého názoru, díky tomu ochudil posluchače o část energie, na kterou jsou po letech tak zvyklí.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
