Napsat fakt dobré dětské songy není vůbec snadné a umí to málokdo. I zkušení hudebníci si na podobných úkolech často vylámou noty. V současnosti máme v Česku vlastně jen trojlístek absolutní dětské písničkové špičky: Bombarďáka, Kašpárka v rohlíku a Svěráka s Uhlířem. Ale pak je tu řada těch druhých. Ti píšou taky velmi slušné skladby, které vašim ratolestem nezkazí vkus a vás nepřipraví o nervy (na rozdíl třeba od Dády nebo kapel jako Maxim Turbulenc) a má smysl si je pro pestrost najít. Mezi ně patří i Tomáš Suchý a David Konopáč a jejich loňská deska "Zadara rada drahá".

Výhradní autor hudby a několika textů Tomáš Suchý (jinak též kapela Ponožky pana Semtamťuka) s Davidem Konopáčem (ten napsal všechna ostatní slova) se spojili s několika dalšími pěveckými hosty (Radůza, Iva Pazderková, Kateřina Chrenková a další) a natočili šestnáct písní. Nepodbízivých a dětsky upřímných a z velké většiny i příjemně zábavných.

Klíč k dětské skladbě je zdánlivě snadný. Stačí zůstat dítětem a nedospět a jde to samo. Pokud tohle štěstí nemáte, je potřeba být opatrný a hlídat si, zda se necpete do světů, které existují jen ve vaší dospělé fantazii. Nebo zda se nesnažíte svůj problém nebo touhu, kterou máte a neumíte ji jako dospělý vyřešit, hodit na děti. A na albu "Zadara rada drahá" to většinou autoři udrží tam, kde to funguje. Ostatně už tu jsou předchozí zkušenosti z dětské desky Ponožek pana Semtamťuka, která se jmenovala "Máme doma papouška".

A tak je tu vtipná hříčka s přesahem "Když rybář chytí rybu", což je song o rýmě. Zábavné a rozjančené "Kamarádky" (odhlídnu od inspirace od Tata Bojs), které zpívá Iva Pazderková. Moc pěkná námořnická písnička s filozofickým poselstvím "Salámie" zpívaná Radůzou nebo "Hledá se pes" s vydařeným chytlavým refrénem, který se hned zaryje do paměti.

Je tu ale i pár kousků, které vlastně na album nepatří. "Být růží" je krásná folková písnička s moc hezkým textem, ale dětský posluchač ji podle mne nedocení ani nepochopí. A pak je tu vlastně vlezlá "Mimi", kde se hezká slovní hříčka "Jakože jsem maminka miminmka, miminka maminka, dívejte se" prokládá vším, co maminky miminka obdivují ("jak mi mý mimi papá, jak mi mý mimi kaká, jak dělá malá malá, jak dělá paci paci"), a tady se bohužel tu rozumnou míru snesitelnosti, podbízivosti a příjemné zábavnosti nepovedlo udržet a vlastně je to docela protivná věc.

Ale i přes tyto drobné výhrady stojí za to zařadit kolekci "Zadara rada drahá" do rodinné audiotéky. Dětem se bude líbit a dospělí z ní nezešílí. A pokud by vám to nestačilo, inspirovat se můžete i ve starších článcích "Deset desek, které se nemusíte bát pustit svým dětem" a "Dalších deset desek, které se nemusíte bát pustit svým dětem".