Inscenace Šest žen vždy patřila mezi nejnavštěvovanější divadelní hry v Čechách a ačkoliv od své premiéry v roce 1958 se dočkala nespočtu verzí, tou nejúspěšnější se stala právě "semaforská" inscenace s podtitulem "komedie plná tak jemného humoru, že jej sotva postřehnete". Ta měla premiéru v červnu roku 1962 a o po neuvěřitelných sto osmi reprízách se dočkala i televizního zpracování, ve kterém namísto semaforských stálic jako Jiřího Suchého, Ivana Vyskočila či Evy Pilarové, zazářil např. Miroslav Horníček, Milan Drobný, Karel Gott a řada dalších umělců.
Zvukový záznam této televizní adaptace se pak stal zároveň základem pro toto album, které bylo posléze ještě doplněno o bonusové skladby z počátku šedesátých let jako - adaptaci Brechtova Mackie Messera v podání Milana Chladila nebo Už dávno nejsem dítě - píseň převzatou z repertoáru Elly Fitzgerald a Louise Armstronga, kterou Jiří Suchý nejčastějí zpíval s Evou Pilarovou.