Miláčku, to ráno, co jsi odešla
Probudil jsem se obutý a oblečený
Vybrala jsi mi karty, ukradla peníze
I můj oblek za 500 dolarů byl fuč
A já tam jen ležel, pozorujíce slunce, jak padá z oblohy
Nechtěl jsem otevírat ten dopis
Ale stejně ho otevřel
A spatřil jsem tato dvě slova:
Lásko, lásko, sbohem
Noc plyne tak pomalu
Vedle mě leží obrys tvého těla
Jako mapa nějakého zapovězeného kraje
Pátrám po otisku tvých kostí
Svou třesoucí se rukou
Moje noc je temná
A temnější je můj den
Musel jsem být slepý
Úplný blázen
Nikdy, nikdy jsem si nevšiml varovných signálů
Jak to jde?
Jde to osaměle
Jde to pomalu
Noc plyne tak pomalu
Deset osamělých dní, deset osamělých nocí
Každou noc pozoruji couvající měsíc
Dokud nemá tvar čepele nože
Poslal jsem slupky svých hříchů, abych tě zakryl a uklidnil
Vím o nebi
Ale zlato, vím i o pekle
Věším hlavu
Vrhám se do postele
Nikdy nezapomenu na slova, co jsi řekla:
„Jednou večer odejdu“
A já se smál a zkontroloval jí dech
A řek : „Miláčku,
odejdi pomalu nocí“
Ach zlato, cítím, jak čas léčí
A bolí to
Probudím se a najdu tě sedět přímo tam
Jak si rozpouštíš vlasy
Zpíváš písničku úplně falešně
Ale to je v pořádku, mně to nevadí
Miláčku, omlouvám se
Za všechno tvé utrpení
Natahuji se a objímám
Prázdný prostor
Píseň pomalu, pomalinku doznívá
Kam mizí?
Někam
Někam, kde je osamělá
A černá jako noc
Pojď domů, pojď dát věci do pořádku
Dát věci do pořádku
Věším hlavu a pláču, pláču, pláču
Miláčku, celou noc zkouším
Uchopit příčinu tohoto šíleného období
Noci jsou teď tak dlouhé
Nevzpomínám si na světlo
Nazývej to spánkem, nazývej to smrtí, nazývej to, jak chceš
Ale jen spánek, jen spánek tě přivede zpět k životu
Věším hlavu
Zmítám se a potím
Nikdy, nikdy, nikdy nemůžu zapomenout
Jak to jde?
Vlastně jdu kupředu
Zlato, pomalu, pomaličku jdu
A oba víme, že to bude v pořádku
Nejsi to ty, komu se chce plakat, plakat, plakat
Deset osamělých dní
Deset osamělých nocí
Co už nejsi po mém boku, nejsi, nejsi…
----Jedná se o volný překlad písně----
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.