Je čas jít cítím se tak sám, celý svázaný uvnitř monotóních myšlenek, co protékají rychle mezi prsty a lidi předemnou zlostí vstávají přitom sledují můj strach, který ovlivňuje dění všude kolem už se znám-dlouho sedím tady s tebou je čas jít-prudkou unášen jsem řekou v bezesných-nocích procházím se rájem co tu stál-no a já jsem neměl zájem teď ho mám (je čas jít) co se stane, tak asi stát se má jenom prosím fakt už hodně nahlas „pane bože, tak už dělej rychle“ a každá další chvíle je víc nešťastná jen se tím prohlubuje propast já jsem nahoře a dole moje cíle když se občas malá chvilka najde, tak ji nikdy šanci nedáš vždycky, jak se stratíš v mlze rána, pozdě večer cestu hledáš nechápu tvůj přístup k věci samé taky celé naše bytí je čas skončit s bídou, najít sebe pojďte se mnou, kdo se cítí je čas jít