^EMít tak tu mo^D#mic i k^C#midyž je noc a ^Hnebo den ^Evypnout moze^D#mik, aby spal^A. ^ENic necítit^D#mi, nic nevědě^{C#mi, D#mi}t ^Ea nebýt ta^D#midy, nebýt tam^A. ^AJenže to nejde, a i když spím, nevypínám^E.^{H, C#mi, H A}Vím, že to přejde, až přejde ten pocit, co má^Em - t^Aen s^C#miebeklam.^{H E}Čím víc m^D#miám let, čím víc m^C#mině svět ods^Hává z žil, ^Etím častěji p^Hřichází^Am. ^ETa myšlenka má už i t^C#mivar a má můj hlas^H, ^Evtíravě ^Hdoráží.^{A A}Tak vypni se sám, já odmítám, cestu z^Enám^H, vede jen ta^{C#mi, H}m. vím, ^Aže zpátky to nejde, tak rozhodně ^Enevypínám^H.