V ZAPOMNĚNÍ
1. Kráčím tiše jen vítr drží listí nad zemí
žhavý písek valí mi do očí.
Nechci křičet, vždyť to tak moc nebolí
silou vůle směr větru otočím.
Utíkám a nedýchám, nechci rušit božský klid
utíkám sama v sobě utíkám, už nechci sama sebou být.
REF: Jít krajinou, která se půlnoční stává
v zapomnění, kde není strach
Jít krajinou, prožívat zdlouhavé rána,
když všechny dny se změní v prach.
2. Ztrácím víru, ubíjím své svědomí
hledám pár zbytečných chvil.
Už nemám sílu, vzduch je silně ledový
cítím stesk, co ve mně zbyl.
Utíkám a nedýchám, chci kolem sebe prázdno mít
utíkám před sebou teď utíkám, chci v zemi zapomnení žít.
REF: Jít krajinou...2x
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.