2 ráno a ona mi volá, protože já jsem pořád vzhůru, můžeš mi pomoct rozplést můj poslední omyl? Já ho nemiluji, zima prostě není moje období yeah, procházíme dveřmi, ty oči…tak vyčítavé, jako by neměly žádné právo to vše kritizovat. Hypokrates, vy všichni jste tady ze stejného důvodu. Protože ty nemůžeš vynechat cestu, jsme jako auta na laně a život je jako přesýpací hodiny, přilepené ke stolu nikdo nemůžu najit tlačítko zpět, holka, tak schovej hlavu do dlaní a dýchej, jen dýchej woah dýchej, jen dýchej Možná se dožije 21ti let na základně v Pevnosti blaženosti jen dnes se posadil s lahví ve své ruce nejsem střízlivý snad od loňského října. Tady ve městě můžeš říct, že na chvíli přestal Ale můj Bůh je tak nádherný když se chlapec směje chtěl by ho držet, možná o něm budu zpívat. Protože ty nemůžeš vynechat cestu, jsme jako auta na laně A život je jako přesýpací hodiny, přilepené ke stolu Nikdo nemůžu najit tlačítko zpět, chlapci, Tak schovej hlavu do dlaní A dýchej, jen dýchej Woah dýchej, jen dýchej Tam na konci toho tunelu je světlo, křičíš, ale jsi tak daleko, jako by si byl pořád z dosahu tuhle chybu, co jsi udělal, jim uděláš znovu, když se snažíš jen otočit dokola Dvě hodiny ráno a já jsem stále vzhůru, píšíce píseň, když to vše napíši na papír, nebude to více ve mně hrozíce, že to patří k životu . A cítím se jako nahá na začátku davu, protože tyhle slova jsou můj deník, hlasitě křičíce ven a vím, že ty je použiješ, jakkoli budeš chtít Protože ty nemůžeš vynechat cestu, jsme jako auta na laně A život je jako přesýpací hodiny, přilepené ke stolu Nikdo teď nemůže najit tlačítko zpět Zpívej jestli rozumíš… A dýchej, jen dýchej Woah dýchej, jen dýchej Oh dýchej, jen dýchej