Sedim na okně, koukám se jen tak ven
na obloze žádnej stín a lidi si jen tak jdou
nasadim brýle, co mi dal jednou ten
snad kouzelník, co já vím, opravdu divný jsou
REF:
Koukám a mám náhle před sebou svět jak louži
bahno a pláč a stín
lidi jsou zlí a tím bahnem se jen tak plouží
a tak se ptám co s tím
Na rohu stojí chlapík jak pyšnej páv
bahno mu teče z úst a dítě jí polyká
lidi se kopou, do zad si vrážej nůž
všechno si závidí, štěstí pryč utíká
REF:………….
Sundám si brýle, teď už je skoro tma
na obloze žádnej stín a lidi jdou klidně spát
musim jít hledat pána co kouzla zná
aby mi jedno dal, co naučí jak mít rád
REF:…………
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.