Její dlaně jsou bílou květinou
Co objetím květ otevírá
Otvírá nadějí bolestnou
Když den se stínem uzavírá
A obzor zvedá
A Lunu hledá
A nepotkává
Jak černý plást její ústa jsou
A plností radost poznává
Se sluncem dní a ranní rosou
Loukou, tůní
Její oči jsou
Když obzor zvedá
A Lunu hledá
A nepotkává
Za krokem žen píseň touhy zní
Zní tajemstvím, vyznání čeká
Zní muži tím, čím je slunce žním
Kosou a vínem
Horkým zráním
A tiše říká
Jsem probuzená
Jsem milovaná
Jsem nalezená
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.