Nevím proč ráno jsem dávno přestal spát
vážím si dne a proto spěchám vstát
co mám z tebe za tmy než výjde den
hlídám až spánek tě pustí ven
Tak krásně dlouho ráno spíš
když do horkých mých dlaní se probouzíš
když na stůl kafe dám a to voní jak ty
něžně opřeš si do hrnku rty
Do černých tvých vlasů trochu hnědé jsou
havraní křídla s modrou oblohou
a na bílých proužcích sluncem nedotknutých
po kapkách zůstal tvůj včerejší smích
Tak krásně dlouho ráno spíš
když do horkých mých dlaní se probouzíš
když na stůl kafe dám a to voní jak ty
něžně opřeš si do hrnku rty
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.