Cyanidové slunce
Měli by vědět, jak je těžké
přestat se navzájem ničit
Rozdělovat duše
propletené všemi těmi spletitými lži
Jsem pro tebe mrtvý, odsouzený stín
Má lásko, navždy v temnotě
A ze všech lží nejpravdivější jsi ty,
tak blízko mého srdce
Z této prázdnoty jsem si vytvořil domov
Objímajíc vzpomínky na dávné sny
Poslední pohlazení od mrtvého těla lásky
je všechno, co chci
Pod cyanidovým sluncem
Přeplavali jsme moře zármutku
na voru postaveném z našich slz
Hledajíc způsob, jak na chvilku
uniknout z našich nejhlubších obav
Utopím tě v této řece smutku
Navždy v mém srdci...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.