Brontosauři
Máyovky
DmiDávno už v polích stichnul pokřik vran
měsíční záře, vločky poletují tu a tam
to jednou Gmivečer přišla paní Zima
Dmipozeptat se Amico a jak se Dmimám.
Dřevěný teplo voní po trámech,
nechal jsem vodu ohřát na čaj,
na grog na kamnech
pak v rohu u skleničky
začal jsem si zpívat jak dřív bylo líp.
® DmiAsi už stárnu nebo Fhloupnu snad,
Cjá jsem měl Máyovky aGmiWolkra rád
Dmia než jsem šel s holkou,
řek´ jsem Fstokrát snad
jak je mi Cmilá, něžná, hezká
a jak bych Gmichtěl ji mít rád. (A)
Najednou všechno se to zvrtlo tak
na pramen žába sedla a na helmy
černej pták,a já si myslím,
že na tenhle podivnej svět
asi nepatřím.Jen ta má Sázava
mi občas vrátí chuť se smát, někdy
se zastaví tam přítel, děvče, kamarád
pak v rohu u skleničky
zpíváme si o tom jak dřív bylo líp. ®
Dávno už v polích ... co a jak se mám.
Nejni to z mojí hlavy...Akorát jsem si pohrál s tranzpozicí.. Snad se bude líbit;)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.