Včerejší neděle zdála se trochu nudná jen kdyby uklízeč před krámem nezametal. Holčička na chodník tajemství upustila za rohem kavárny malý chlapeček stál. Přiběhnul v pánovi s vozíkem na kolečkách pomalu se strachem do nitra kyblíku sáh. Vytáhl chuchvalec pár malých tajmeství I ona následně v šeru se otočí chlapečkem proniká touha z její duše Dlouze se zadívá neznámé do očí, poznává víru co k životu nestačí... Je jako jedinou rybičkou v jezírku smutek ji svírá a stíny ji vystraší Je jako nápisem na odřené zdi, R) Možná že sny ti pomůžou, možná o život připraví možná že zítra nepřijdou, možná až jindy, za pár dní. Možná že sny ti pomůžou, možná sou jenom iluzí jsou tvojí touhou jedinou, kterou ti nemůžou vzít. Polední zvon zvoní odbíjí dvanáctou, nedělní requiem zaznívá do ticha Někomu začíná dlouhá třeskutá pouť zpátky do narození duch tiše pospíchá Holčička usíná s úsměvem na věky on svírá tajemství pláče bez bolesti. chomáček tajemství bezduše upustí