V sobotu na ulici Karla potkala Karla. Tonda se na ně divně podíval. Jiřina vstala a polkla prášek. Někdo se z dálky usmíval podivně podivně Bylo to v půl třetí na malý straně ruce a nohy míjely dlaně Ačkoliv k sobě dlouho šli žádný slovo si neřekli neřekli Nikdo už neví co se tenkrát stalo, jistý je to že toho nebylo málo, co oči očím říkali jak a na koho koukaly Míjíme se tak denodeně, většinou se nic nestane. Scanujem prostor svět se točí někdy ten pohled zůstane v paměti uložen navěky navěky.