Obrysy stromů ztrácí stín
po loukách bloudí mlhy dým
a z černých krovů větví
hvězdy chtěj jít k nám
Tak ještě pod zadek si dát
pár dek co v noci budou hřát
a za ruku tu svou
bez níž by stejskalo se až začnete hrát
Podivná vůně z blízkejch chat
dřevo je krása co máš rád
když smůla z ulomených větví zdobí kmen
do lahve z limonády dát
něco co zmírní žízeň hlad
a za ruku tu svou,
bez níž by stejskalo se až začnete hrát
R: písnička je lék
člověk by povstat chtěl a smeknout,
když doba na kahánku pláče smutek má
čistá jak studánka když zní
nocí když rozhněvaně hřmí
a vůbec nejhezčí je když smíchem zazvoní
Naposled podívat se jdou
mámy zda děti ještě spěj
ještě se marně ladí však taky ne moc
a pak už cosi uvnitř rozplyne se jen oči hledaj dál
tam v ohni kdesi uprostřed je všechno co sis odjakživa přál
R:……
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.