Píseň z minulých dní dýchá, je slyšet za zdí vnímá, dělá že spí a ze snů, který sváděj se probouzí píseň v hlavě mu zní loučí se s příčetností zpíjí se nenávistí ale ví že v tu chvíli je v bezpečí a že zítřek tu díru už nezvětší a že výhrou ten zápas neskončí spoutej mě já neumím žít sám spoutej mě na lůžku ze střepin rány si sám rozdírám spoutej mě já neumim žít sám spoutej mě železo do slabin vrážej rád ochutnám válčí o zbytek sil prýští dehet ze žil ... nemá vůli se vzpírat tak odstoupil další zápas už s ránem se přiblížil spoutej mě já neumím žít sám spoutej mě na lůžku ze střepin rány si sám rozdírám spoutej mě já neumim žít sám spoutej mě železo do slabin vrážej rád ochutnám spoutej mě na lůžku ze střepin rány si sám rozdírám spoutej mě železo do slabin vrážej rád ochutnám bůh se už smíchy tříská svůj harém roztáčí s Rút na mě seslal zástup snů, věřit nestačí bůh se už smíchy tříská svůj harem roztáčí s Rút na mě seslal zástup snů, věřit nestačí spoutej mě