SuperMusic.sk
Vždycky tu byla ta dělící čára Ale ty ses rozhodl, ty ses rozhodl jí nevidět A pak se divíš, proč vše upadá Protíná srdce každého města Jestli vyšplháš na střechu té nejvyšší budovy, uvidíš, kde to začíná, protože tam světlo lamp končí Barvy se začínají měnit Slyšíš svůj vnitřní hlas Nejsou to slova, která bys chtěl slyšet Nejsou to věci, které bys chtěl poznat hej, hej, hej, hej V klidu a bezpečí vlastního domova vzpomínáš na lidi venku na mrazu a větru a dešti A bereš do dlaní slabý paprsek světla a změníš ho v proud, který prořízne temnotu noci Vždycky tu byla ta dělící čára Ale ty ses rozhodl, ty ses rozhodl jí nevidět Někdy věříme, že když zavřeme oči, déšť snad vše smyje pryč To je důvod, proč klopýtáme a padáme Nejsou to slova, která bys chtěl slyšet Nejsou to věci, které bys chtěl poznat hej, hej, hej, hej Když všechno, co ti bylo nejdražší nakonec zmizelo pryč z tvého života A poslední chladný parsek slunce pomalu odchází za roh budovy A nechává tě o samotě Když temnota přikrývá město a ulice utichají, co tě k životu probudí?!......!

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.