Jdu, nekonečnou chodbou, plnou svíček skla a obrazů
cestou, míjím všechny , co tu byli, přede mnou
a nestačím se divit
Na, konci ve zlatým rámu, na mě kouká mý vlastní já
není, vůbec hezký, jak jsem si myslel, je celý černý
Ref: Jedno přání, chtěl bych se vrátit zpátky
řekni a jdem
Jedno přání, nechci se nechat chytit
ve mě se perou
Jedno přání, jedno přání
Podává, mi pravou ruku, tou druhou na mě mile mává
něco mě k němu tlačí, úchylná, rozkoš je v každým z nás
a nechce pryč
Snaží, se mě dostat, pěkně se směje, má na mě čas
nevím, kdy to zas zkusí, vyleze ven, mý hnusný já
Ref: Jedno přání, chtěl ...
Jdu, nekonečnou chodbou, plnou svíček skla a obrazů
v sobě, podivnej pocit, že jsem tu někdy, určitě byl
a třeba ne
Možná, se mi to zdálo, jedna z mnoha mých nočních můr
možná, že nemám dvě, svý vlastní já, který se perou
možná mám jen to černý
Ref: Jedno přání, chtěl bych...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.