Byla černá jako smrt, kterou si už dlouho přál
Poklekla a usmála se až kolem ní sníh tál
Měla v očích oheň, který v něm už zhasínal
To pro ni, jenom pro ni, do krve se rval
R: Jeho malá černá
Poklad z dávných dob
Jemu navždy věrná
Teď vykope mu hrob
Byla krásná jako nebe, kam se ubíral
Hladila ho po vlasech a on usínal
Kůži měla hebkou voněla po růžích
Někde krákal havran a pak celý svět ztich
R:
Byla černá jako smrt, kterou si už dlouho přál
Lehla si k němu a kolem ní sníh tál
V očích plál jí oheň, který v něm už zhas
Stíny dvou světů kolem nichž plyne čas.
Jeho malá černá
Jeho druhé já
Jemu i dnes věrná
S ním tu umírá
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.