SuperMusic.sk

Kotvald - Stínohry

V půlnočních záclonách stínohry out vnímám a nemůžu spát cítím se prázdný bezmocný prázdný. Jen vzkaz tvůj zůstal co dal mi knok aut způsobil závratný pád náhly a rázný cítím se prázdnýýýý. A říkám si spal ten svůj snář pak vstávám sklem chladím si tvář jak vlastně mi scházíš až teď vím v mích dlaních se střídá světlo stín v otisku snů mi vůně tvá dál zůstává. Pár uvázlých úlomku tvých slov něžných gest.Pár vzpomínek s úletu k víškam dotek hvězd snad půlnoční stínohrách najdu smysl cest a s ním zas tvůj smích a hlas kroků tvých vzdálených. Stínohrám v záclonách ráno dá mat jen ve mě zůstanou dál když semnou nejsi když tu nejsi desky si pouštím a nevnímám snad být s tebou sem si jen přál lásko má kde jsi lásko kde jsi. A říkám si spal ten svůj snář pak vstávám sklem chladím si tvář jak hrozně mi scházíš až teď vím v mích dlaních se střídá světlo stín v otisku snů mi vůně tvá dál zůstává. Pár uvázlých úlomku tvých slov něžných gest.Pár vzpomínek s úletu k víškam dotek hvězd snad půlnoční stínohrách najdu smysl cest a s ním zas tvůj smích a hlas kroků tvých vzdálených. Pár uvázlých úlomku tvých slov něžných gest.Pár vzpomínek s úletu k víškam dotek hvězd snad půlnoční stínohrách najdu smysl cest a s ním zas tvůj smích a hlas kroků tvých vzdálených. V půlnočních záclonách stínohry out vnímám a nemůžu spát cítím se prázdný bezmocný prázdný. Jen vzkaz tvůj zůstal co dal mi knok aut způsobil závratný pád náhly a rázný cítím se prázdnýýýý. A říkám si spal ten svůj snář pak vstávám sklem chladím si tvář jak vlastně mi scházíš až teď vím v mích dlaních se střídá světlo stín v otisku snů mi vůně tvá dál zůstává. Pár uvázlých úlomku tvých slov něžných gest.Pár vzpomínek s úletu k víškam dotek hvězd snad půlnoční stínohrách najdu smysl cest a s ním zas tvůj smích a hlas kroků tvých vzdálených. Stínohrám v záclonách ráno dá mat jen ve mě zůstanou dál když semnou nejsi když tu nejsi desky si pouštím a nevnímám snad být s tebou sem si jen přál lásko má kde jsi lásko kde jsi. A říkám si spal ten svůj snář pak vstávám sklem chladím si tvář jak hrozně mi scházíš až teď vím v mích dlaních se střídá světlo stín v otisku snů mi vůně tvá dál zůstává. Pár uvázlých úlomku tvých slov něžných gest.Pár vzpomínek s úletu k víškam dotek hvězd snad půlnoční stínohrách najdu smysl cest a s ním zas tvůj smích a hlas kroků tvých vzdálených. Pár uvázlých úlomku tvých slov něžných gest.Pár vzpomínek s úletu k víškam dotek hvězd snad půlnoční stínohrách najdu smysl cest a s ním zas tvůj smích a hlas kroků tvých vzdálených.

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.