Správná mela,
rány jako z děla,
šlapalo se do střepů.
Správná mela,
zem to neviděla,
pívo teklo z výčepů.
Všude šílenej rámus, křik a ruch,
plno sousedů, přátel jako much,
to byla svatba U dvou lilií,
ta svatba Romeova s Julií.
Správná mela,
tělo vedle těla,
v těch se lidi neperou.
Správná mela,
dveře do kostela
rozsek někdo sekerou.
Svědek naplnil korbel, pil a jak
a pak v kašně se koupal jenom tak,
to byla svatba U dvou lilií,
ta svatba Romeova s Julií.
Ráno, když tloukla šestá,
škoda byla sečtená
a hlava těžká zasténá.
A zač nás pánbůh trestá,
je ráno, bije šestá
a kdo ten tanec přestál
může jít
a raz a dva.
Správná mela,
tělo vedle těla,
všichni byli akorát.
Správná mela,
honorace jela
na trakaři ráno spát.
Paní radovou v trávě našel pes,
domů chvíli ji válel, chvíli nes,
to byla svatba U dvou lilií,
ta svatba Romeova s Julií.
Ráno, když tloukla šestá,
škoda byla sečtená
a hlava těžká zasténá.
A zač nás pánbůh trestá,
je ráno, bije šestá
a kdo ten tanec přestál
může jít
a raz a dva.
Správná mela,
zem to neviděla,
všichni pili na zdraví.
Správná mela,
krčma vyhořela,
však se znova postaví.
Mela byla by možná ještě dnes,
kdyby nenapsal šenkýř na náves:
Už není svatba U dvou lilií,
ta svatba Romeova s Julií.
|