Příboj už stoupá,
moře se houpá
a modrá dálka
ve vlnách se koupá.
Plachta se vzdouvá,
pevnina couvá,
jen moje úzkost
nikam neodplouvá.
Ještě chvíli,
racku bílý,
zadrž den,
co planout nemá už síly,
Luna bledá
tmu si hledá,
zháší den,
noc zpátky mi tě už nedá.
Siréna kvílí,
sbohem můj milý,
až racek bílý
dovede tě k cíli,
Den pohasíná,
moře se vzpíná,
dychtivá křídla
naší lásce ztíná.
Ještě chvíli,
racku bílý,
zadrž den,
co planout nemá už síly,
Luna bledá
tmu si hledá,
zháší den,
noc zpátky mi tě už nedá.
Příboj už stoupá,
moře se houpá
a modrá dálka
bezcitně je skoupá,
Plachta se vzdouvá,
pevnina couvá,
o svoji lásku
marně s mořem smlouvám.
Ještě chvíli,
racku bílý,
zadrž den,
co planout nemá už síly,
Luna bledá
tmu si hledá,
zháší den,
noc zpátky mi tě už nedá.
Pa pa pa ra ...
|
Marie Rottrová:
Marie Rottrová:
Marie Rottrová:
Marie Rottrová:
