Úvod: Širé a ^Fnekonečné jsou ^Gpláně carské ^AmiRusi na nich se ^Fkrčí ve své ^Gpýše směšná ^Amipanská usedlost Nikita ^FIvan tam ^Gvládl sotva ^Amistovce lidských duší teď leží ^Fna marách a v domě ^Gnezvaný je ^Amihost. Proč po něm ^Fnetruchlí ^Gjeho mladá ^Amižena a dveře ^Fložnice jsou ^Gna dva zámky ^Amizamčené a tváře ^Fsloužících jsou ^Gjak kamenná ^Amistěna v rozsudku ^Fzažloutlém se ^Gmožná dočte^Amime: 1. ^AmiPrší a z koňských ^Ghřbetů pára ^Amistoupá ^Amiprší, za vozem ^Gvedou stopy ^Amikol. ^FPrší, v kalužích ^Emitančí holka ^Amihloupá ^Fprší, krajině ^Gvládne světo^Amibol. 2. ^AmiPrší a kapky ^Gna dřevěnou ^Amistřechu ^Amiprší, hrají svůj ^Gnekonečný ^Amiscat. ^FPrší, je horký ^Emizávan tvého ^Amidechu ^Fprší a čas se ^Gtáhne jako ^Amimed. R.: ^FJe jarní den a první ^Amibouře ^Fkteré se nikdo nebo^Ejí ^Amipomalu oděv na zem ^Gklouže ^Fzde ve venkovském poko^Eji. ^AmiJsem jako loutna nala^Gděná ^Fjež samovolně začne ^Ehrát ^Amislužka i osudová ^Gžena která je ^Fzvyklá svoje ^Gbitvy vyhrá^Amivat. 3. ^AmiPrší a koně ^Gtrpělivě ^Amistojí ^Amiprší, u dřevě^Gných vrat ^Amičekají ^Fprší, vojáci ^Emisedí v předpo^Amikoji ^Fprší, nahlédnou ^Gdovnitř pota^Amijí. 4. ^AmiPrší, už jenom ^Gčtvrthodinka ^Amizbývá ^Amiprší, tak pojď a ^Gpomiluj mě ^Amifest ^Fprší, dneska jsem ^Eminaposledy ^Amiživá ^Fprší, zítra už ^Gs katem mám tu ^Amičest. R.: ^FJe jarní den a první ^Amibouře ^Fkteré se nikdo nebo^Ejí ^Amipomalu oděv na zem ^Gklouže ^Fzde ve venkovském poko^Eji. ^AmiJsem jako loutna nala^Gděná ^Fjež samovolně začne ^Ehrát ^Amislužka i osudová ^Gžena která je ^Fzvyklá svoje ^Gbitvy vyhrá^Amivat. Prší... prší...