Odjíždíš, odjíždíš, dálkou voníš
odjíždíš, odjíždíš, v závratích
v pletencích kolejí
sny se rodí, ztrácejí
sem tam zvoní v hrách tvých.
Svět má v tvých očích blůzičku zánovní
však mívá ji na sobě málo dní
jen málo dní, blůzu růžovou
pak přijdou dny šedivých návratů
a blůza má nejednu záplatu
pak spoustu dní
sháníš na novou.
Tvůj svět má teď blůzičku růžovou
tak stěží mou řeč vnímáš
vždyť máš v kufru čtyřlístek s podkovou
je léto, vím, ne zima
svět má v tvých očích blůzičku sváteční
a já sám tu postávám zbytečný
že nemám sám
taky takovou.
Odjíždíš, odjíždíš, dálkou voníš
odjíždíš, odjíždíš, v závratích
v pletencích kolejí
sny se rodí, ztrácejí
sem tam zvoní v hrách tvých.
Svět má v tvých očích blůzičku zánovní
buď ráda, vždyť chodívá málo v ní
jen chvíli v ní bývá k vidění
tvůj svět nosí blůzičku bílou též
a bývá i šedivá, bývá též
kdo ví jak žít
všechny ocení.
Tvůj svět má teď blůzičku růžovou
tak stěží mou řeč vnímáš
vždyť máš v kufru čtyřlístek s podkovou
je léto, vím, ne zima
svět má v tvých očích blůzičku sváteční
a já jsem tu najednou zbytečný
dál čekám jen
to se nezmění.
Odjíždíš, odjíždíš, dálkou voníš
odjíždíš, odjíždíš, v závratích
v pletencích kolejí
sny se rodí, ztrácejí
sem tam zvoní v hrách tvých.
Odjíždíš, odjíždíš, dálkou voníš
odjíždíš, odjíždíš …
|
