Jan Nic - V tramvaji
4.4.2013, Praha 5, autobus 167
GSedla si vedle Dmě,
já Anervózní Dbyl,
mé oči sjely po jejím stehně,
že bych štěstí polapil?
Je to snad láska na první pohled,
nebo se mi jen líbí? (nebo je jen tak krásná?)
vždyť celý hořím, pohleď,
marně hledám nějaké chyby. (tu tašku jí šila asi masna)
Mezihra
Na lýtku měla podkolenku,
na tom druhém ovšem též,
na kuráž dal bych si sklenku,
kdyby to nebyla lež.
Měl jsem totiž sen jak živý
o jedné slečně nedůtklivý,
co vedle mě sedí
na sedačce barvě šedi.
Mezihra
Najednou někdo klepe,
což byla chyba lávky,
rozzuřením srdce tepe
u konečné zastávky.
|
Jan Nic:
