Všechno už jsi zbalil
během chvilenky,
zdá se, že máš zabalené
snad i myšlenky.
Něco tady říkám,
ty jsi mimo svět,
nezapoměň, že jsme tu
spolu dnes naposled.
Měsíc má barvu pomeranče,
zůstaňme ještě chvíli stát,
škoda, můj krátkovlasý branče,
že musíš ráno rukovat,
škoda, že musíš rukovat.
Psát ti budu vždycky
jenom na revanš,
do balíčku přibalím ti
taky pomeranč.
Abys při něm vzpomněl
aspoň na chvíli,
na ten večer, když jsme se
spolu tak loučili.
Měsíc má barvu pomeranče,
zůstaňme ještě chvíli stát,
škoda, můj krátkovlasý branče,
že musíš ráno rukovat,
škoda, že musíš rukovat.
|
