Nejzkoumavější z pohledů
ptá se mně ze zrcadla,
jestli se usmát dovedu,
bleduly, která zvadla.
V koupelně, v baru, v pokoji
těším se na ty schůzky,
požehnán, kdo se nebojí
přiznat si, že je v úzkých.
Pokorně myslím na kila,
na vápenaté mozky,
do kuchyně jsem koupila
tapetu s hradem Trosky.
Chytrá jak maršál po boji,
zapínám výstřih blúzky,
požehnán, kdo se nebojí
přiznat si, že je v úzkých.
Chodívala jsem tancovat,
teď čtu si knihy v tichu,
co mě v nich baví, nevím snad
příběhy svatých mnichů.
Takovej mnich i bláto jí,
dojde-li čaj a lusky,
požehnán, kdo se nebojí
přiznat si, že je v úzkých.
Pracovní trh je nejistý,
jenomže já mám kliku,
úchyly, vědce, turisty
zaujmu v panoptiku.
Předpokládám, že na moji
ceduli bude rusky,
požehnán, kdo se nebojí
přiznat si, že je v úzkých.
Nejzkoumavější z pohledů
ptá se mně ze zrcadla,
jestli se usmát dovedu,
bleduly, která zvadla.
V koupelně, v baru, v pokoji
těším se na ty schůzky,
požehnán, kdo se nebojí
přiznat si, že je v úzkých.
|
