NEa obloze visí slA7unce jako placka,
v hEospodě už padla zase pH7rvní jarní facka,
mEy po Praze jsme bloudili tA7am někde poblíž Florence,
fH7ernetem jsme se nalili skA7oro jako ty pupence,
už je zase jH7aro v ulicEích.
Zavíráme, padla, den je zase v tahu,
takže jdeme, vole, nasát jarní noční Prahu,
a po dalším fernetu v Bystrici jsme sbalili
čtyři kočky z basketu - dvoumetrový gorily,
už je zase jaro v ulicích.
S jednou dávám tanec, celkem slušně trsá,
hlavu tlačím tam, co maj' jiný holky prsa,
to je dobrý, stodvacet, v hlavě mi tančí numera
a jdem se zas ven potácet, říkám si: to je nádhera,
už je zase jaro v ulicích.
®: JEaro je rozmazlenej spratek, kterej v nás svA7évolně a z nudy
pEěstuje neklid, kýč a zmH7atek,
žEe nevíš, odkud, kam a kudy, jaro je rA7ozmazlenej spratek
Ea probouzH7í v nás divný pEudy.
Taxíkář mě tahá z auta jako balík,
výstup z vozu není v ceně - no ten mi krásně nalít',
musím dát bacha na hocha, jestli mě nechce vočesat,
ale on to vzal od oka: stošedesátčtyři padesát,
už je zase jaro v ulicích.
Ve výtahu sedím, mačkám všechny patra,
podlaha je tvrdá, ztvrdla jako moje játra,
žmoulám lístek od šatny, kabát jsem nechal šatnářce,
a mám zas pocit úchvatný jako kus špuntu ve flašce,
už je zase jaro v ulicích ...
|
Richard Adam:
