Kdo zemřel pro viny, jež nosí každý z nás?
Bratr, otec, či syn, co složil "Otče náš"?
Nebo snad oběti jaderných explozí?
Po kterých na domech už nezbyl ani stín.
Či oči za dráty, jimiž protéká zas proud?
Či děti zrozené ve jménu moci pout.
Nebo snad nejeden z těch, co altruistou byl?
Chtěl život napravit, nestačilo mu, že žil.
Můžete v klidu sedět a svůj život žít.
On už se někdo najde, kdo to zaplatí.
Tu cenu nejvyší, zas uzavře se kruh.
Tělo bez života, plné věnců a stuh.
Ten kdo to pochopil, snaží se zas uniknout.
Odhodit závaží, zbavit se iluzorních pout.
Ztratit se z dosahu všech těch smeček běsnících.
V kterých jsou místo psů, jenom lidé blouznící. |
