19
Jsem tak slabý.
Nemůžu si pomoct.
Venku se na chvíli zastavím.
Nepoznávám se.
Nechci jít.
Nechci jít.
Nechci odjet domů.
Nic tam pro mě není.
Je 1 ráno.
Jsou 2 ráno.
Jsou 4 hodiny ráno.
Myslel jsem si, že by tu byla?
Udělal jsem zas ze sebe blbce?
Myslím, že jo.
Myslím, že sem zas ze sebe udělal blbce.
Kdybych strávil ještě jednu
jen ještě jednu noc obyčejný,
pak bych křičel až do odpadnutí.
Ale nikdo mě neslyší.
Křičím tak hlasitě,
ale nikdo nic neslyší.
Beru si život nedostatkem spánku.
Věřím, že ty věci, které cítím,
věci, které vidím, klamou jenom mě. |
