1. D Já si myslel kdysi dřív, že znám už svět,
když znám G bar a potlesk D lóAží.
D Jednou spálen od kopřiv a řek jsem hned,
ohně žGár teď už D znám, ale to byl A klam!
R: D Jak jdem tím zdejším světem,
G uniká nám, v čem se pletem,
A a jen zřídka najdem vlastní Hmi kaz, G to možná.
D Jak rostem, marná sláva,
G cosi dál nám našeptává,
A že slunce, hvězdy, měsíc i Hmi čas,
vše se G točí kolem F#mi nás.
Emi A pak tu D nejsme A a stejně D svítá.
2. D Já se s pýchou chlubil tím, že mám tu čest
dívky G znát, ač neznám D žádAnou.
D Pak jsem říkal, že už vím, jak úspěch nést,
že už G znám i sebe D sám, ale i to byl A klam!
R: D Jak jdem tím...
R: (Pomaleji) Jak jdem tím...
|
