Tvá záda jsou hned po kožíšku nejhladší,
celý den je díky létu vidět smím,
už se na ně týden koukám, to mi vůbec nestačí,
prodloužím to díky létu, diky jim,
prázdninám posledním,
prázdninám posledním.
Naše kánoj líně klouže,
slunce je tvor pálivý,
jak si v červnu prošla, ptát se byl by hřích,
příští rok dva týdny volna, moje lásko, zdali víš,
ale nač ti zhášet úsměv o těch tvých,
prázdninách posledních,
prázdninách posledních.
Jsi tak štíhlá, dlouhá, rovná, čarovná,
já jsem delší jenom, když se narovnám,
kdyby silný vítr vál, u mně dál si v bezpečí,
naše láska vytrvá, tebe snad tím přesvědčím
a co já ?
Jsem prostě starší, slova jsou tu zbytečná
i když líbáš líp než já, to neměj strach
i když mně máš možná ráda,
těžko jsem tvá konečná,
ani já jí neměl o svých prázdninách,
prázdninách posledních,
prázdninách posledních,
prázdninách posledních,
prázdninách posledních.
|
Petr Novák:
Abraxas:
