1. Když nGa pláních se stmívá, zní vCytí smrtícDí,
krb hlGídej, mFoje mCilá, a lGáduj ručnicDi,
to vGlků smFečka hlCadová už stGo let nesmí spDát,
za trGest, že snědla pastora, co vClky měl tak rDád.
®: V pustejch plGáních věčný zCimy blDoudí sedm vzteklejch vGlků,
nemaj' rádi zpěv a rCýmy, jsDou nervózní jak pGesD.
Když zlatokop si kopne, hned vlkům stoupne tlak,
když kopne potmě do pně, tak vlky trefí šlak,
divoká zvěř, co je k jídlu, hopsá sobě po lese,
jen vlk má nervy v kýblu, nežere a třese se.
®: V pustejch plGáních věčný zCimy blDoudí sedm vzteklejch vGlků,
nemaj' rGádi zpěv a rCýmy,
Ga pro toho nF#ejmladšího rFytmus jako kdEyby ani nDebyl, dD7ebilG.C, D
Ty vlky pošle k Pánu prej čistá panna jen,
když nevrátím se k ránu, tak s flintou vyjdi ven,
mejch kostí spatříš hromádku a sedm vlků kol,
ty kosti seber do šátku, však dřív ty vlky skol.
®: UposlGechla nočních pClků, vDyšla spasit sedm vGlků,
střelila, a za pět vtCeřin sDežrali ji včetně pGeřin,
jak mohla bejt čF#istá panna, kdFyž mě tolik mEilovalaD
v pustejch plGáních na KlondCiku v tDý zatracený ziměG?
|
Bůhví:
Celeste Buckingham:
Anna K.:
